Kardinál R.L. Burke o úctě k Největějšímu Srdci Ježíšovu
Církev a Písmo svaté k intronizaci Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
Kardinál Raymond L. Burke, D.D., J.C.D.
Abychom se dobře připravili na Intronizaci a zasvěcení Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, je především zapotřebí rozjímat o inspirovaných textech Písma svatého a oficiální nauce církve o Ježíšově Srdci.
Skrze inspirované slovo Písma svatého zjevuje nám sám Bůh v Srdci Ježíšovu hloubku své lásky k nám. Oficiální nauka církve nás uvádí do aplikace Božího slova v našem každodenním životě a pomáhá nám, abychom dali Bohu odpověď lásky za nezměřitelné dary jeho lásky k nám. Naše pozornost k Božímu slovu a k nauce církve a poslušnost vytvářejí v našem životě autentickou a plodnou odpověď lásky k Bohu i k bližnímu.
Probodené Kristovo Srdce
Základním textem Písma, kterým se inspiruje úcta k Ježíšovu Srdci, je vyprávění o Ježíšově umučení a smrti. Když náš Pán zemřel na kříži, vojáci chtěli použít obvyklou metodu ověření smrti ukřižovaných zločinců, tj. přeražení jejich nohou. Písmo nám skutečně popisuje, že vojáci zlámali nohy obou zločinců ukřižovaných spolu s Ježíšem (Mt 19, 32). Když však přišli k Ježíšovi, bylo jim jasné, že není zapotřebí, aby mu lámali nohy, protože byl již mrtev. Proto jeden z vojáků probodl kopím Ježíšův bok, z něhož ihned vytryskla krev a voda (Jan 19, 34). Voják probodl Ježíšovo Srdce. Krev a voda, které z probodeného Srdce vytekly, jsou symbolem jeho života uprostřed nás a v církvi. Když pak Ježíš vstal z mrtvých a usedl po Boží pravici, z jeho slavného Srdce nepřestala proudit milost Ducha Svatého na jeho učedníky. Preface z mešního textu k Nejsvětějšímu Srdci vyjadřuje antický symbolismus krve a vody:
Bože, který jsi chtěl, aby tvůj jednorozený Syn, když visel na kříži, byl proboden kopím vojína, aby otevřené Srdce, svatyně božské štědrosti, vylilo na nás všechny proudy milosrdenství a milosti, a aby ono Srdce, jež nikdy nepřestalo planout láskou k nám, bylo pro zbožné místem pokoje a kajícníkům se otevíralo jako útočiště spásy.
Proud vody a krve, který vytryskl z Ježíšova probodeného Srdce, nám připomíná slova našeho Pána o zdroji spásy ukrytém v jeho Srdci.
A Písmo svaté potvrzuje:
Kdo žízní, ať přijde ke mně, a pije, ten, kdo věří ve mne. Jak říká Písmo, potečou proudy vod z jeho nitra (Jan 7, 37).
Naše úcta k Ježíšovu Srdci nám připomíná mnohé způsoby, jak z něho ustavičně vytéká jeho láska k nám.
Význam srdce v Písmu svatém
Abychom pochopili význam onoho místa v Písmu, které hovoří o Ježíšově probodeném Srdci, je důležité připomenout si, jaký význam přikládá Písmo srdci. V Bibli je srdce v člověku středem, ve kterém se nachází jeho nejhlubší podstata. Podle Písma v srdci mají vznik všechny naše myšlenky a touhy. Když k nám Bůh promlouvá, hovoří k našemu srdci.
V evangeliu sv. Marka cituje Pán proroka Izaiáše, aby popsal naše pokrytectví, když tvrdíme, že milujeme Boha a současně nezachováváme jeho přikázání. Dobře o vás prorokoval Izaiáš, pokrytci, jak je psáno: Tento lid mě uctívá rty, ale jeho srdce je daleko ode mne (Mk 7, 6).
Ve stejném úryvku nám náš Pán připomíná, že naše špatné myšleny a skutky vycházejí z našeho srdce:
Z nitra totiž, ze srdce lidí vycházejí špatné myšlenky, smilstvo, krádeže, vraždy, cizoložství, lakota, zloba, lest, prostopášnost, závist, urážky, pýcha, nerozumnost (Mk 21-22).
Když spojujeme své srdce s Nejsvětějším Srdcem Ježíšovým, naše srdce je současně očištěno od každé špatné myšlenky, touhy a sklonu a je zaníceno láskou k Bohu a k našim bližním. Ve zjevení Ježíšova Srdce sv. Markétě Marii Alacoque poukázal náš Pán na ránu ve svém boku a na očistný plamen lásky ve svém nitru, který korunuje Božské Srdce. Ježíšovo Srdce je omotáno trny, které znamenají vnitřní utrpení, ve kterém za nás položil svůj život.
Srdce Ježíšovo
To, co říká Písmo o lidském srdci, platí také o Srdci Ježíšovu, protože je to lidské srdce. Skrze tajemství vtělení v zastínění Duchem Svatým přijal Boží Syn lidské srdce pod Neposkvrněným Srdcem Panny Marie.
V litanii k Nejsvětějšímu Srdci je překrásná invokace inspirovaná naší úvahou o vtělení:
Srdce Ježíšovo, v lůně Panny Marie Duchem Svatým utvořené, smiluj se nad námi.
Následující invokace znovu připomíná, že Ježíšovo lidské srdce tvoří jednotu s jeho božskou přirozeností: Srdce Ježíšovo, se Slovem Božím podstatně spojené.
Je to Kristovo Srdce, o kterém Pán mluví v evangeliích:
Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek (Mt 11, 28-29).
Kristus ustavičně daruje svůj život představovaný krví a vodou pramenícími z jeho probodeného Srdce – v církvi obzvláště skrze svátosti. Církev vždy spatřovala ve vodě a krvi z jeho Srdce symbol svátostí křtu a Eucharistie, skrze které jsme všichni obdařeni světlem; s vylitím Ducha Svatého do našich duší přebývá v nás jeho život a živí se nebeským pokrmem Kristova Těla.
Srdce Boží
Nejsvětější Srdce Ježíšovo utvořené v lůně blahoslavené Panny je naplněním slov proroka Ezechiela. Skrze Ezechiela Bůh popisuje své dílo vykoupení těmito slovy:
Dám jim nové srdce a nového ducha vložím do jejich nitra; odejmu z jejich hrudi srdce kamenné a dám jim srdce z masa, aby následovali mé příkazy a zachovávali mé zákony a uváděli je do života; oni budou mým lidem a já budu jejich Bohem. (Ez 11, 19-20).
Nové srdce a nový duch nejsou nic jiného než srdce oživené Duchem Svatým, neboť Srdce Božího Syna, které bylo probodeno, přijímá nyní každé zkroušené srdce do hlubokých příbytků své radosti a svého pokoje.
Prorok Jeremiáš nabízí rozsáhlou úvahu o srdci lidu, který si Bůh přichystal ke spáse. Když mluví o jeho spásné oběti slovy proroka Jeremiáše, odvolává se Bůh na své Srdce a na jeho hlubokou podstatu:
Dám vám pastýře podle svého srdce, kteří vás povedou obezřetně a prozíravě (Jer 3, 15) Můžeme doplnit naplnění tohoto slibu: budou pastýři, kteří budou o nás pečovat oživováni jeho svátostnými milostmi a posvátným řádem. Skrze svátostné posvěcení božskou láskou Bůh přetváří srdce člověka, aby skrze něho mohl působit sám Kristus pro spásu svého lidu.
A tak skrze svátost kněžského svěcení božský Pastýř ustavičně předává svůj život svým ovcím (Jan 10, 11-18), a plní tak věrně Otcův slib.
Když se Kristus po svém zmrtvýchvstání zjevil sv. apoštolu Tomášovi, ukázal mu rány na svých rukou a nohou a svůj bok, ve kterém se nachází jeho probodené Srdce. Řekl Tomášovi:
Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřícím, ale věřícím (Jan 20, 27).
Odpověď svatého Tomáše poté, co spatřil Kristovy rány a zvláště jeho svatý otevřený bok, se stala jednou z našich oblíbených modliteb, když kněz pozvedá Hostii a kalich po proměnění: Pán můj a Bůh můj! (Jan 20, 28). Při zjevení sv. Markétě Marii Alacoque náš Pán vyzývá všechny, kterým zeslábla víra nebo ji dokonce ztratili, aby pohlédli na jeho probodené Srdce a uvěřili v Něho, vtělenou a nekonečnou nezměřitelnou Boží lásku k nám.
Svatý Pavel rozjímá o vtělení Boží lásky v Ježíšově Srdci v epištole Efezanům (Ef 3, 18-19). Mluví o nevýstižném Kristově bohatství, které umožňuje uskutečnit božský plán naší spásy, a prosí, aby Kristus mohl přebývat v (našich) srdcích skrze víru a abychom byli schopni pochopit se všemi svatými celou tu šířku, délku, výšku i hloubku Kristovy lásky (Ef 3, 18-19).
Kristus přebývá v našich srdcích díky daru svého života za nás, a přebývá v nás navíc dokonalým způsobem ve svaté Eucharistii. Přebývá v našich srdcích, když odpovídáme na jeho pozvání a vkládáme svá srdce do jeho Nejsvětějšího Srdce a zcela mu je otevíráme při slavení mše svaté každý den našeho života.
V obdivuhodné úvaze o úctě k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu píše kardinál Joseph Ratzinger:
»Probodené Srdce Ukřižovaného je naplněním proroctví o božském Srdci, které nahrazuje svou spravedlnost soucitem, a právě tak zůstává spravedlivé. Jen v této shodě mezi Starým a Novým zákonem můžeme pochopit rozsah biblického poselství o Božím Srdci a Srdci božského Vykupitele« (Mistero Pasquale e devozione al Cuore di Gesù, Apostolato della preghiera, 2010).
Když nasloucháme těmto moudrým slovům, měli bychom se vracet často k Božímu slovu, aby v nás mohlo roznítit lítost za naše hříchy a touhu po nápravě, po nové velkodušnosti jako odpovědi naší lásky na nezměřitelnou lásku Boží.
Závěr
Je mnoho jiných textů Písma svatého, které se vztahují k lidskému srdci, k Božímu Srdci a Srdci Ježíšovu. Lze jen doporučit, abychom měli svatou Bibli na stolku či poličce vedle obrázku Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, intronizovaného v našich domovech. V naší úctě k Nejsvětějšímu Srdci musíme číst Boží slovo každý den, aby Bůh mohl k nám promlouvat ze svého Srdce a aby Pán mohl pro nás vyhradit všechna bohatství svého Nejsvětějšího Srdce. Je vhodné evidovat úryvky, které se vztahují k lidskému srdci a k Božskému Srdci, abychom mohli o nich snadněji rozjímat.
Srdce Ježíšovo v lůně panenské Matky Duchem Svatým utvořené, smiluj se nad námi!
CatholicCulture.org převzal tento text publikovaný na St. Louis ReviewOnline, 11. června 2004
Přeloženo z Chiesa e post consilio -lš-
