Mariina svoboda
V nedávném svazku Co je svoboda. Maria vám vypráví, kardinál Angelo Comastri se zamýšlí nad autentickým významem svobody, která se příliš často zaměňuje s mocí a svévolí, v návaznosti na "Tady jsem" pokorného služebníka Páně."Žádná doba nepoznala svobodu méně než ta naše." Parafrází Heideggera bychom mohli o svobodě říci to, co stejný německý filozof napsal o člověku. Kardinál Angelo Comastri na to upozorňuje ve své poslední eseji Cos'è la libertà. Maria vám to říká (San Paolo 2022, s. 144). Kardinál si vskutku všímá, že "dnes jsme zvětšili prostor svobody, ale svobodu jsme vyprázdnili tím, že jsme jí vzali moudrost, která by ji mohla a měla řídit a usměrňovat". Proto se svoboda jeví jako "slepá síla, která nevidí žádný horizont a nemá žádný vznešený cíl, kterého by mohla dosáhnout".
V této souvislosti připomíná obraz dánského filozofa Kierkegaarda o lodi, která se ocitla v rukou lodního kuchaře, jenž do megafonu opakuje, co budeme zítra jíst, aniž by naznačil směr. Na druhé straně "civilizace konzumu nechce lidi schopné myslet, chce jen konzumenty, ústa, která jedí, těla, která vyhledávají pocity až k závrati". Proto "pokud je smyslem života jen uspokojování vlastních rozmarů, pak očekávejme epidemii krutých a zločinných mladých lidí", o čemž svědčí četné zprávy, v nichž se mladí lidé dopouštějí zavrženíhodných činů.
Stvořitel však ve své dobrotě nenechává své stvoření na pospas sobě samému. Takto "vyzývá člověka ke spolupráci, i když Bůh může člověka zapojit do té míry, že se člověk představí v pravdě své chudoby, malosti a pokory". To se stalo mnoha biblickým postavám, Jákobovi a zejména Marii. Je "svědkyní Zvěstování, která vyprávěla příběh. Při poslechu příběhu si proto můžeme představit Mariin hlas, který nám jemně šeptá do uší svůj příběh, aby se stal naším příběhem".
Proto kardinál Comastri prostřednictvím obratné exegeze příběhu o zvěstování z Lukášova evangelia zachycuje a rozjímá i o jeho nejskrytějších aspektech, včetně skutečnosti, že archanděl přichází k Marii v šestém měsíci. Číslo šest vlastně odkazuje na den stvoření lidstva; anděl oznamuje, že "nastává nové stvoření, to znamená, že začíná spása". Spásu, kterou Bůh uskutečňuje "klepáním na dveře Mariiny svobody". Stejně jako pro Marii, tak i pro nás platí, že "víra je největší bohatství, protože nám umožňuje stavět na skále, a ne na písku".
Taková svoboda vyvolává radost, stejnou radost, kterou Maria projevuje i při návštěvě Alžběty, a pramení z vědomí, že "Bůh shlédl na její malost, na její pokoru". Štěstí, radost a velký vnitřní pokoj zažil o vánoční noci roku 1886 spisovatel Paul Claudel, který jako ateista "při poslechu Magnificat padl na kolena a ocitl se v Boží náruči". Mimořádnost Mariina obyčejného souhlasu s Otcovým plánem lásky oslavuje svatá Terezie z Lisieux těmito slovy: "Ty jsi nesrovnatelná Matka, která jde s nimi po společné cestě, aby je vedla do nebe.
Úzká cesta, cesta pravé svobody, po níž je každý člověk v Mariině stopě povolán jít a která nepohrdá únavou a křížem, jež vyžaduje každá autentická láska. "Maria chápe, že Ježíšovo utrpení a smrt jsou aktem lásky: jsou Boží odpovědí na lidskou špatnost, jsou Božím vykoupením, útočí na nenávist silou Lásky a Odpuštění: protože Láska je Boží moc a je to moc vítězná! Maria tomu věří a zůstává u kříže svého Syna: zůstává s vírou; s vírou, která jí dává jistotu, že ukřižovaný Ježíš není poražený, ale je vítězem nad zlem a je rukou vztaženou k člověku, aby ho vytáhl ze zla a špatnosti".
Mariina svoboda je tedy svobodou pokorné víry, která uznává Boží dobrotu, a proto se s důvěrou odevzdává Otci v každé šťastné i bolestné situaci. Nakonec se úvaha kardinála Comastriho stává prosbou o přímluvu, abychom se ze zářivého příkladu Matky naučili být skutečně svobodnými dětmi jako ona a její Syn: "Ó, Maria, vlož nám do očí Boží světlo a provázej nás na cestě životem, aby naše kroky byly semínka, která všude zanechávají drobty lásky připravené rozkvést v opravdové a trvalé štěstí."
Kardinál ComastriFabio Piemonte - - Nuova Bussola quotidiana
