Slova velkého latiníka
Letos se poprvé 9. a 10. dubna bude konat Světový den latinského jazyka. Iniciativu propaguje Národní předsednictví Italské asociace klasické kultury (Aicc) a sponzoruje ji UNESCO, ministerstvo kulturního dědictví a pět univerzit v Laziu: Sapienza, Tor Vergata, Roma Tre, Cassino a Tuscia.
Na úpadek studia latiny si trpce stěžoval známý kardinál Antonio Bacci:
„Na pokles studia latiny je třeba naříkat všude, v Itálii i v zahraničí, na všech řádech a stupních škol, kde je latina základním nebo jediným pomocným předmětem. Zeptáte se mě na důvody. Podle mého názoru existují dva: první musíme hledat v utilitarismu, který charakterizuje náš věk. Dnes je zajímavé pouze to, co je užitečné, praktické a co „je potřeba“; s úpadkem humanismu vyhasla veškerá láska ke kultuře sama o sobě.
Druhým důvodem je, že dnes se studium latiny nezavádí proto, aby lidé milovali tento úžasný jazyk, právě naopak: studuje se jako mrtvý, archeologický jazyk, tedy z chladně vědeckého hlediska. Učitelé latiny jsou ryzí filologové, kteří učí gramatiku, syntaxi, kritiku textu, ale výuka je zcela suchá.
V tomto ohledu bych chtěl citovat Plutarcha, který řekl: „Mladí lidé nejsou nádoby, které mají být naplněny, ale pochodně, které mají být zapáleny“. Naše děti nyní na hodinách latiny zívají, papouškováním se učí pravidla, pomáhají si při překladech s „překladači“ a neumějí psát latinsky, protože i po ukončení střední školy, tedy po mnoha letech studia, prakticky neznají použití tohoto jazyka [...]
Pro inteligenci mladého člověka není nic formativnějšího než racionální studium latinského jazyka. My Italové navíc nemůžeme plně pochopit krásu našeho moderního jazyka ve všech jeho nuancích bez studia latiny. Totéž lze říci o všech novolatinských jazycích; v anglosaských jazycích je třetina současných slov latinského původu. Latina je však mimořádně logický, rozšafný jazyk; expanze římské civilizace byla možná způsobena silou sugesce, extrémní jasností římského jazyka; nebo alespoň je to velmi důležitý koeficient.
Dnešní zanedbávání latiny je velmi vážná chyba. Za prvé, latina také významně pomáhá vědcům nejen vytvářet jazyk univerzální inteligence; ale proto, že latina má stejnou logiku jako vědecké uvažování. Latina vás nutí přemýšlet; nyní je dobře známo, že mladí lidé, kteří se dobře vyznají v matematice, jsou také vynikajícími latiníky [...]
V církvi latina dokázala zůstat živým jazykem i dnes díky tomu, že není uzavřena ve slonovinové věži ciceronské latiny, ale používá trojí latinu podle cílů, na které se zaměřuje; to je klasická latina pro kompilaci velkých papežských dokumentů, kuriální latina pro kongregace Svatého stolce a scholastická latina, která se plynule, pomalu a snadno vyučuje na univerzitách a seminářích a obohacuje je o nová slova nezbytná pro tento účel, jako jsem to udělal i ve svém lexikonu moderních slov.
Kardinál Antonio Bacci
