Menu

Stížnost homosexuála na Bergoglia

 6.9. 2018

STILUM CURIAE předkládá veřejnosti výkřik, s jakým se na Bergolgia obrátil jeden homosexuál. Přečtěte si a uvidíte, jak zhoubné jsou dvojakost a zmatek, které zdomácněly v katolické církvi v době, když moc a diecéze se svěřují do rukou těch, jejichž svědomí je obráceno naruby.

Svědectví Mons. Viganò se týká bývalého kardinála McCarricka, papeže a jeho vztahu přátelství a důvěry vůči kardinálovi, který zneužívá seminaristy, ale týká se také rostoucí homosexualizace církve a kampaně, kterou někteří podnikají, aby ji prosadili jako „normální“. Přiložená fotografie je z jedné italské sítě na anonymní vyhledávání homopartnera.

 

Alan je hoch z Říma, který vyrůstal v katolické rodině. Oženil se velmi mladý a záhy se rozvedl. Nato zapadl do nočního světa, poznal gayovské prostředí, kde se záhy zapletl. Svou dosavadní obchodní činnost dále provozoval jako gayovský lokál, který diskrétně navštěvovali homosexuální jedinci, kteří svou orientaci nehodlali zveřejňovat, mezi nimi bylo mnoho ženatých a také řada kněží.

Po několika letech ho nevyřešené otázky o tomto lidském odcizení přiměly k tomu, že tento svět opustil a vrátil se ke katolickému společenství z doby svého dětství. Nyní ve světle toho, co se děje v církvi, dal průchod svému rozhořčení na facebooku.

* * *

Vrátím se ke katolické církvi, až se církev vrátí k víře, že existuje dobro a zlo. Nezahodil jsem svůj život za všechny homosexuální emoce, moje i těch druhých. Zde se nejedná o to napadat, nebo nenapadat papeže. Zde se jedná o to, že tisíce katolických homosexuálů bojují po celý svůj život, den po dni, aby pochopili, co udělat se svými emocemi a neopustit přitom svoji víru. Je to velmi málo dělat narážky, je to velmi málo říkat: »ticho, nepovím ani slůvko«. Je to naprostý nedostatek milosrdenství vůči tomu, kdo propadl bezbřehému homosexualismu, a nyní jak může, po svém pádu hledá, povstává s opravdovou námahou, aby se vrátil do dimenzí milosti a vystavuje se tvrdé zkoušce. A papež mlčí! Kdo brání papežovo mlčení v tomto historickém okamžiku, ať si uvědomí, že útočí na život velkého počtu katolíků homosexuálů, kteří se cítí v této chvíli zcela ztraceni a zraněni. To nestačí! Nastal čas, kdy církev musí formulovat konkrétní realistické katolické odpovědi, aby ten, kdo zakouší tyto emoce, se už nemusel skrývat, ale cítil se být integrální součástí Božího lidu ve světle slunce.
 
Marco Tosatti, STILUM CURIAE