Menu

Dopis seminaristy

 


Já, seminarista v hořící Církvi, vám říkám: není lepšího času reagovat na Pánovo volání.
od Aldo Maria Valli
Satanův kouř pronikl do hierarchie, ale z tohoto důvodu Církev potřebuje ještě více pravých pastýřů, kteří jsou ochotni udělat cokoliv, aby byli svědky Pravdy.
Drazí bratři,
"Běda pastýřům, kteří ztrácejí a rozptylují stádo mé pastvy", praví Pán. Proto Pán, Bůh Izraele, mluví k pastýřům, kteří musí nakrmit můj lid: "Rozptýlili jste mé ovce, odehnali jste je a nebojíte se o ně; já se postarám o vás a o zkaženost vašich činů" (Jer. 23:1,2).
Do semináře jsem vstoupil v návaznosti na "léto hanby" v roce 2018, kdy na veřejné scéně explodovala desetiletí trvající historie sexuálního zneužívání mladých mužů a seminaristů kardinálem Theodorem McCarrickem. Pak tu byl bomba dokument arcibiskupa K. Maria Viganò, který potvrdil, že McCarrick byl součástí rozsáhlé sítě.
Netušil jsem, jak bude seminář vypadat. Z nějakého důvodu jsem si představoval mladíky, jak se celý den modlí v kapli, se sepjatýma rukama se chlubí svou klerikou. Očekával jsem, že budu obklopen věrnými a pravověrnými druhy, dychtivými odpovědět na Pánovo volání: být jeho kněžími. Byla to pravda jen částečně. Rozhodně jsem byl obklopen chlapci, ale ne všichni byli věrní a bezpochyby tam nebyly žádné kleriky, které by seminaristé nosili.
Po nějaké době jsem zapadl do komunity semináře a jeho programu modlitby, komunitního života a rekreace. Některé lekce byly nudné, některé zajímavé. Bohužel, všechno bylo naplánováno. Co jsem kupodivu neočekával ani po létě hanby, bylo poznání, jak hluboko pronikl satanův kouř do Církve.
Ve velké části církevní hierarchie je satanůvkouř vzduchem, který všichni vdechují. I když si myslím, že je to pravda, nakonec musíme obrátit svou pozornost k tomu, co s tím můžeme udělat. Kromě napomenutí hříšníka (což je stále jedním zesedmi skutků duchovního milosrdenství), změnit i svůj vlastní život. Musíme naslouchat Kristu a poslouchat ho.
Chci mluvit o tom, co jsem chtěl, aby mi bylo řečeno v té době. Rakovina modernismu pokračuje v pronikání každou buňkou církevního těla. Hierarchie Církve je nemocná. Vstoupit do semináře je jako vběhnout do hořící budovy. Jste-li však povoláni, abyste se ¨Ježíši odevzdali jako kněží – pokud vás Pán povolá, abyste vstoupili do semináře – pak k čertu s následky.
Nezáleží na tom, co se s tebou stane poté, co věrně odpovíš Ježíši.
Mluvil jsem o tom s kamarádem a on řekl: "Je to vlastně velmi jednoduché. Chce Pán, abys byl knězem? Pokud ano, udělej to. Pokud ne, najdi si svou cestu. Tak jdeme na to. Nestarej se o ostatní věci. Tohle není šílenství! Tohle je velká láska. Nezáleží na tom, co se s tebou stane poté, co věrně odpovíš Ježíši.
Poté, co byli Petr a Jan uvrženi do vězení, uvězněni úřady a dvakrát předvedeni před veleradu, neváhali ani na vteřinu kázat pravdu o Ježíši Kristu.
"Oni mu dali za pravdu. Zavolali je tedy - dali je zbičovat a zakázali jim mluvit ve jménu Ježíšově; a propustili je. Odcházeli z velerady s radostí, že směli pro jeho jméno trpět příkoří. A každý den učili dále v chrámě a po domech hlásali radostnou zvěst, že Ježíš je Mesiáš (Sk 5, 40-42)
 
Velerada je zbila, a oni odešli s radostí. Muži z velerady věřili, že těmto svatým mužům způsobili utrpení. Nevěděli, že dávají apoštolům dar "trpět pro Jeho jméno". Pravda, ti chlapci nebyli biskupové ani kardinálové. Nebyli to řečníci, trenéři nebo váš farář. Ale buď jsi věrný Pánu a Jeho Církvi, nebo ne.
 
Svatí muži nehráli hru, aby drželi sklopenou hlavu až do svěcení. To vím. Někteří z mých dobrých přátel v semináři se zamilovali. "Zůstanu potichu jen pro sebe a vyhnu se kontroverzi, abych mohl být vysvěcen. Když budu vysvěcený, pak můžu být upřímný."
 
Proč Ježíš nejednal tímto způsobem? Proč Ježíš nikdy nekapituloval před autoritou té doby? Proč se Svatí takhle nechovali? Protože to není křesťanské!
 
Dokonce i ve Starém zákoně to věděli tři mládenci z Knihy Danielovy. Poté, co král Nabuchodonozor nařídil svému lidu, aby "pod hrozbou smrti v hořící peci" se klaněl a uctíval obraz ze zlata", Šadrach, Mešach a Abed′nego byli obviněni z neposlušnosti a přivedeni před krále Nabuchonodozora, který se jich ptal: "Je pravda, Šadrachu, Mešachu a Abnedagu, že nesloužíte mým bohům a neuctíváte zlatou sochu, kterou jsem postavil? Nyní, jste-li připraveni, až uslyšíte zvuk rohu, flétny, loutny, psaltéría, dud a všech druhů hudebních nástrojů, sklonit se a uctít sochu, kterou jsem vyrobil; jinak v tu chvíli budete hozeni do pece s hořícím ohněm. Kde je Bůh, který vás může osvobodit z mé ruky?" (Daniel 3:14,15).
 
S vědomím, že budou okamžitě uvrženi do ohně, se nebojácně odevzdali Boží Prozřetelnosti a Požehnanému Pánu s odvahou, která se nevymyká nejstatečnějším lidem: "Ale mládenci odpověděli: "Králi, v tomto ohledu ti nemusíme dávat žádnou odpověď. Ovšemže, náš Bůh, kterému sloužíme, nás může osvobodit z pece s tvou rukou zapáleným ohněm, ó králi, a vysvobodí nás. Ale i kdyby nás neosvobodil, ó králi, věz, že nikdy nebudeme sloužit tvým bohům a nebudeme uctívat zlatou sochu, kterou jsi postavil" (Daniel 3:16-18).
Říkají: "I kdyby mě Bůh nezachránil před násilím nebo pronásledováním, budu věrný." Pokud vím, nebylo mnoho lidí, kteří házeli ortodoxní a věrné seminaristy a kněze do hořících pecí, ale v dnešní době je pec prostě jiná, méně doslovná.
 
Není lepší doby, kdy být seminaristou a knězem v Církvi.
Pro kněze je nyní pecí vzít jim všechny schopnosti a požádat, aby byl vyloučeni, protože jsou "neschopní" a "rozvratní". Pro seminaristy je to ostrakismus v seminární komunitě, který je označuje jako "rigidní", "příliš černobílé", "rozvratné" nebo, což je horší, ze semináře jsou vyloučeni.
 
 
Ale jak řekl velký papež sv. Pius X: "Nedbejte na výsměch a urážky zlovolných. Mějte odvahu; nesmíte se nikdy vzdát, ani není třeba se vzdát. Musíte jít do útoku, zaútočit celým svým srdcem, ne tajně, ale na veřejnosti, ne za zavřenými dveřmi, ale venku, před zrakem všech.
Tím není řečeno, že seminaristé by neměli poslouchat svého duchovního vůdce, spirituála nebo biskupa, když kanonicky vykonávají svou autoritu, kterou jim dal Bůh. To je něco jiného.
Ve filmu Americký sniper je scéna, ve které se mladý křesťan Kyle se vrací domů, aby povečeřel se svou rodinou poté, co zmlátil další dítě na hřišti za špatné zacházení se svým mladším bratrem. Jeho otec s ním mluví u večeře a říká: "Na tomto světě jsou tři druhy lidí. Existují ovce, vlci a ovčáci. Někteří lidé raději věří, že zlo na světě neexistuje. To jsou ovce. A pak tu máme predátory, kteří používají násilí, aby se vysmáli slabým. To jsou vlci. A pak jsou tu ti, kteří jsou obdarováni velkou potřebou chránit stádo. Tito muži žijí, aby čelili vlkům. Jsou to pastýřovi ovčáci."
 
Pokud jste povoláni být knězem, jste povoláni být ovčákem. Někteří lidé se narodili, aby byli kněžími, pastýři, aby chránili Kristovo stádo před věčným lhářem, který stále obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil" (1 Petr 5:8).
 
Myslím, že jsem jedním z nich a vím, že nejsem sám. Strávil jsem nějaký čas v diecézi, kde jsem rozpoznal své povolání ke kněžství. Pak jsem šel do dominikánské provincie, jen abych dočasně ztratil důvěru ve své povolání ke kněžství. Nyní, jestli Pán Bůh dá, příští srpen se vrátím do semináře a nemohl bych být víc nadšený.
Nebojte se, bratři. Jaký lepší čas byste mohli žádat, abyste byli věrní Ježíši? Teprve když dorazí vlci, můžete odlišit pravého pastýře stáda od žoldáka.
 
Není lepší doby, kdy být seminaristou a knězem v Církvi.
Neustupuj tváří v tvář nekontrolovatelné korupci a zlu. Neutíkej před překážkou. Jediný způsob, jak se z toho dostat, je postavit se přímo do cesty. Svěř svůj život zcela Pánu. Odevzdej se Boží Prozřetelnosti a dej se vést Duchem.
 
Nikdy nezmeškej svou denní Svatou hodinu. Nikdy nezapomeň recitovat růženec, "pohromu pro ďábla", jak tomu říká svatý Pius z Pietrelciny. Svatá Matka církev zoufale potřebuje své věrné děti, aby jí znovu pomohly ke zdraví.
 
"Sám shromáždím zbytek svých ovcí ze všech zemí, kam jsem je rozehnal, přivedu je zpět na jejich pastviny, budou plodné a budou se množit. Ustanovím nad nimi pastýře, kteří je přivedou na pastviny, a už se nebudou bát a nic jim nebude chybět, praví Pán" (Jer. 23:3:4).
Pokud jsi povolán jako kněz, důrazně tě žádám, abys vběhl do té hořící budovy! Zajeď na hlubinu mořskou a prostři rybářské sítě. Vstup na bitevní pole!