Menu

Shromáždění Quo vadis, Ecclesia

                             7. 3. 2017

V církvi vyvstalo »těžké nebezpečí«, neboť mezi věřícími se šíří neshoda a zmatek; je tedy nutné, aby křesťané zdůraznili některé pevné body, které, jak se zdá, jsou předmětem diskuze v posledním období od „Amoris laetitia“. V Church Village v Římě se 7. dubna konalo shromáždění na památku kardinála Caffarry. Mělo mimořádný úspěch. Sál by zcela naplněn a mnoho osob sledovalo průběh v přilehlých místnostech. Na jedání vystoupili s četnými argumenty především kardinálové Brandmüller a Burke spolu s biskupem Athanasiem Schneiderem. Z jednání vzešlo toto prohlášení:

Prohlášení

Z důvodu rozporných interpretací apoštolské exhortace Amoris laetitia vznikly mezi věřícími ve světě neshody a zmatek.

Naléhavá žádost asi jednoho milionu věřících a 250 odborníků a také kardinálů o vysvětlující odpověď Svatého otce na tyto otázky nebyla dosud vyslyšena.

Jelikož tím vzniká vážné nebezpečí pro víru a jednotu věřících, my, pokřtění a biřmovaní členové Božího lidu jsme povoláni, abychom svou katolickou víru upevnili.

Opravňuje nás a vyzývá k tomu II. vatikánský koncil, který v Lumen gentium v od. 33 potvrzuje: »Také každý laik v síle darů, které jsou mu dány, je svědkem a a současně živým nástrojem tohoto poslání církve podle míry Kristových darů ( Ef 4,7)«.

Vyzývá nás k tomu také bl. Henry Newman, který ve svém spisu, možno říci prorockém, On Consulting the Faithful in Matter of Doctrine již v roce 1859 zdůraznil důležitost svědectví víry ze strany laiků.

Proto svědčíme a vyznáváme ve shodě s autentickou tradicí církve, že

  • manželství mezi dvěma pokřtěnými řádně uzavřené může být ukončeno jednině smrtí jednoho z nich.

  • Proto jestliže se křesťané, kteří se spojili v platném manželství, spojí s jinou osobou, dokud druhý manžel ještě žije, dopouštějí se těžkého hříchu cizoložství.

  • Jsme také přesvědčeni, že žádný subjektivní soud svědomí nemůže učinit dobrým a dovoleným čin, který je sám o sobě těžce hříšný (actio intrisece mala)

  • Jsme přesvědčeni, že soud o možnosti udělit svátostnou absoluci se nezakládá na imputabilitě, a tím méně na spáchaném hříchu, ale jedině na pevném rozhodnutí kajícníka zanechat způsobu života, který je v rozporu s Božími přikázáními.

  • Jsme přesvědčeni, rozvedení a civilně sezdaní, kteří nejsou schopni vést život ve zdrženlivosti, nacházejí se v situaci objektivního rozporu a Božím zákonem a nemohou přistupovat k svátostnému přijímání.

  • Nás Pán Ježíš Kristus říká: »Když vytrváte v mém slovu, jste opravdu mými učedníky, poznáte pravdu, a pravda vás osvobodí« (Jan 8,31-32)

S touto důvěrou vyznáváme naši víru před nejvyšším pastýřem a učitelem církve spolu s biskupy a žádáme je, aby nás upevňovali ve víře.

Ve světle všeho toho, co se událo od zveřejní Amoris laetitia takřka před dvěma roky, a vzhledem k zarputilému mlčení panujícího papeže, zní tento dokument jako korekce.

Pramen: Stilum curiae