Dopis papeži: Quo vadis, Domine?
Jako císařský princ a aktivní účastník veřejného života Dom Bertrand de Orleans e Bragança zaslal 8. února uctivé a synovské poselství papeži Františkovi. Jedná se o toto téma: Hnutí, které bojuje neústupně proti soukromému vlastnictví také s použitím násilí, je zváno k účasti v důležitých orgánech Svatého stolce a dostává se mu přijetí od papeže.
Dom Bertrand je princem císařské brazilské rodiny a aktivním účastníkem veřejného života v hnutí „Mír na venkově“, závažné záležitosti, která se týká katolické církve v Brazílii a v celé Jižní Americe
Jeho prababička na žádost papeže Lva XIII. podepsala 13. května 1888 Zlatý zákon o definitivním rušení otroctví v Brazílii. V důsledku toho přišla o trůn, ale vstoupila do dějin jako Osvoboditelka a obdržela od papeže zlatou růži jako odměnu za odříkání, které obětovala ve prospěch sociálního smíru a práv těch nejubožejších.
Jako šokující označil autor listu skutečnost, že Papežská akademie věd pozvala na své náklady k účasti na semináři vedoucího militantní organizace MTC João Pedro Stédile. Vyvolalo to mezi katolíky zděšení, protože tento známý agitátor využil této příležitosti k šíření svých marxistických zásad a utopie kolektivní společnosti (Stédile otevřeně hájí právní neposlušnost a ozbrojený boj).
Bezprostředně po vatikánském semináři měl přednášku v jednom
římském divadle, ve které hájil a propagoval ilegální prostředky třídního boje. Požaduje násilnou okupaci soukromých pozemků v Brazílii. Je to podle něho právo dělnické třídy a levicových sil, které jsou reprezentativní pro dělnický svět. Požaduje přímo celosvětovou revoluci. Poznatky je podle něho třeba čerpat od Marxe, Lenina, Gramsciho, od Brazilců Paula Freie a Josué de Castro a dalších.
Stédile se přitom odvolává, že obdržel podporu Vatikánu a Leonarda Boffa. Boff vyjádřil spokojenost, že „chudí a vyhoštění“ – ve skutečnosti vedoucí extrémistické levice – byli svoláni do Říma, aby spolu jednali na půdě Svatého stolce. Podle něho je to „počátek nové vůle znovu probudit lidstvo k myšlenkám, o jakých snil Marx“.
2000 militantních stoupenců extremistického hnutí zcela zničilo v přítomnosti televizních kamer úsilí 20-letého vývoje a výzkumu Izabely Conçalvesové zvané Raracruz Celulose ve státě Rio Grande del Sud spolu s celým závlahovým zařízením a moderní laboratorní výbavou. Tato událost publikovaná v televizi podnítila hnutí Via Campestrina k dalšímu postupu a podobným akcím. V červnu 2008 200 těchto militantních fanatikům ve 4 hodiny ráno zničilo výzkumnou stanici univerzity v Pernambuco (UFRPE). Podle sdělení ředitele Djalma Eusebia je způsobená škoda nevyčíslitelná. Byly to výsledky více než desetileté práce univerzity. Pachatelé uprchli z místa činu dříve, než se dostavila policie, a zanechali na místě své dva prapory.
Těmto „revolucionářům“ vzkazuje papež František, aby dále pokračovali.
Papež zřejmě nemá potuchy o kriminální činnosti tohoto hnutí. Naopak, povzbuzoval je, aby vystoupili na pódiu na pláži během SDM při křížové cestě mládeže a jejich zástupce přijal na audienci v domě sv. Marty. Vedoucí představitelé Stédile a Grabois se setkali k delšímu rozhovoru s kardinálem Turksonem, prefektem Papežské rady pro spravedlnost a mír. Jak sdělilo Radio Vatikán, zdůraznili, že jejich revoluční boj je nutno globalizovat. Je to evokace starého hesla: Proletáři všech zemí, spojte se!
Autor dopisu v závěru svého obšírného dopisu klade současnému papeži otázku: „Quo vadis, Domine?“
Dopis je provázen bohatým dokumentační materiálem.
Pramen: http://www.conciliovaticanosecondo.it/?s=quo+vadis+domine
