Leonardo Boff o sobě
Odpovědi, které poskytl pro Vatican Insider
Říkáte, že Benedikt XVI. zaslouží chválu. Proč?
Když četl zprávu o skandálech, pochopil, že nemá dost fyzických sil na řešení tak závažného problému, a v pokoře a upřímnosti na moje doporučení podal demisi. Chtěl myslet více na církev než na sebe.
Měl jste s ním bouřlivé vztahy po několik let. Kardinál Preininger vás podrobil »procesu«.
Bývali jsme přátelé, on byl osoba velmi elegantní, jemná, nikdy nezvedal hlas. Měl mě vždy v úctě. Problém byl, že když se stal prefektem, projevoval se příliš „německy“. Já jsem hlásal církev, která podporuje svobodu. Ratzinger to pochopil jako protestantský styl. Řekl mi: „Tak mluvil Luther“. Odpověděl jsem: „Dobře, tak mu naslouchejme. Je to už 500 let, co církev Lutherovi dostatečně nenaslouchá.
Vkládáte velké naděje do papeže Františka. Proč?
Protože dříve než reformoval kurii, udělal totéž s papežstvím. Obyčejně se papež chápe všech práv a moci. On to udělal naopak, zůstal tím, čím byl, a všechny navykl, aby se měnili podle své tradice.
Co vám připomíná jeho jméno?
Pro mě jméno František je projektem církve a světa. Církev v chudobě a lidské pokoře. Pozornost, kterou papež věnuje chudině, pochází z této intuice, vlastní Latinské Americe. Je třeba mít na paměti, že přichází z jiného typu církve a teologie, je to tradice teologie argentinského lidu. Papež se definuje jako peronista a šiřitel spravedlnosti.
Žádáte otevření 3.vatikánského koncilu pro reformu církve. Může tento papež přinést změnu, kterou máte na mysli?
Je velmi inteligentní, nechce předsedat církvi jako monarcha, nýbrž kolegiálně. Proto si vybral osm kardinálů ze všech kontinentů, kteří s ním provádějí reformu kurie a povedou církev kolegiálně. Myslí, že k tomu nadešel čas, jak jsem mu napsal, protože se mě ptal na názor.
Vedete s papežem dialog? Jakým způsobem?
Máme společnou přítelkyni v Argentině, on s ní mluví každou neděli. Posílám mu po ní věci a on mi posílá jiné.
Co jste papeži zatím navrhl?
Například, že všechny církve, zvláště katolická, jsou západní a budou upadat. Jdeme vstříc novému lidství, které je globální. Církev v tomto procesu nenašla své místo, ale je třeba to nyní definovat spolu s dalšími církvemi. Rozdíly v nauce jsou malé a také protestanti přijímají papeže, který není panovačný, ale který vytváří prostor pro symboliku křesťanství jako historického fenoménu a památky Ježíše.
Když se díváte zpět na svůj vztah k církvi, střety a odchod z řádu, nemáte výčitky?
Odložil jsem institucionální funkci kněze, nikoliv však teologa. Změnil jsem zákop, ale ne boj. V Brazílii jsem nikdy neměl s církví konflikty. Pokračuji jako teolog v základních komunitách. Celebruji, křtím, oddávám apod., když není kněz. Biskupové to vědí a říkají: Pokračuj. Cítím se dobře v tomto laickém šatu. Ostatně, Ježíš nebyl kněz.
Vatican Insider
