S jedním kardinálem na »domorodé mši«
13. 10. 2019
V chrámě Santa Maria in Transpontina se za účasti novopečeného kardinála Czerneho konala tzv. mše „za Zemi bez zla“, která vzešla z teologie osvobození a byla již odsouzena Janem Pavlem II. Indiánské slogany, obrazy žen kojících zvířata a sochy model před Nejsvětější Svátostí: to je pohanská liturgická řeč «církve s amazonskou tváří«
Nejhorlivější vyznavači cesty, kterou evokuje Instrumentum laboris, se shromažďují ve farnosti na via della Conciliazione, aby slavili tzv. „mši za Zemi bez zla“. Je to „liturgická kreace“, kterou svého času zplodil biskup Pedro Casaldáliga, přední exponent teologie osvobození, a kterou odsoudil Jan Pavel II. Jedná se tedy o produkt jednoho zbloudilého španělského misionáře, a nikoliv o autonomní kulturní dědictví indiánských domorodců. Obřad se konal v souvislosti s tzv. »Dnem Kolumbus«, který spadá do iniciativ „Amazonského společného domu“ spolu s paralelními událostmi synody v Římě.
Nejhorlivější vyznavači cesty, kterou evokuje Instrumentum laboris, se shromažďují ve farnosti na via della Conciliazione, aby slavili tzv. „mši za Zemi bez zla“. Je to „liturgická kreace“, kterou svého času zplodil biskup Pedro Casaldáliga, přední exponent teologie osvobození, a kterou odsoudil Jan Pavel II. Jedná se tedy o produkt jednoho zbloudilého španělského misionáře, a nikoliv o autonomní kulturní dědictví indiánských domorodců. Obřad se konal v souvislosti s tzv. »Dnem Kolumbus«, který spadá do iniciativ „Amazonského společného domu“ spolu s paralelními událostmi synody v Římě.
Farář přenechává prostor zaoceánským „hostům“, z nichž mnozí jsou evropští misionáři z Amazonie, a ti roztahují přes oltář i přes svatostánek velkou plachtu. Na tu je pak umístěna soška nahé amazonské Venuše, která již vystupovala ve vatikánských zahradách a minulý týden i zde u Panny Marie in Transpontina. V průvodu pak připutuje kanoe s mnoha duhovými sítěmi. Kolem těchto předmětů se v půlkruhu usazují přítomní a v portugalštině začne proslov proti ekonomickému systému, pronásledování domorodců, všechno za doprovodu zpěvů a zvuků tradičních nástrojů. Usměvavé tváře účastníků vyjadřují hluboké přesvědčení o tom, co se zde hlásá.
Všechno politické potyčky, které překračují posvátnou skutečnostliturgie a překrucují i jakýkoliv pedagogický smysl, jak prohlásil někdejší poradce pro božský kult profesor Michael Kunzler. Mohou manifestace, jako je tato, ve které není ani nejmenší prostor pro Krista a převážná většina prvků připomíná ryzí pohanství, nějakým způsobem živit duchovní život amazonských obyvatel? Realizuje se takto platná inkulturace na poli liturgickém, nebo je tu spíše velké riziko, že těmito zbloudilými kreacemi se podporuje situace, která vyvolává zmatky?
V tomto případě se nejedná ani o lidovou zbožnost, ale kreativní pokusy o napodobení antických mýtů brazilských domorodců, jako tento neplodný pokus o „Zemi bez zla“, kterým je poznamenána teologie osvobození ze sedmdesátých let minulého století. K takovým ceremoniím opravdu není zapotřebí vysvěcených kněží, spíše osob schopných vynalézat nové obřady.
K tomu komentář sv. Pavla:
Bůh dává najevo svůj hněv při každé bezbožnosti lidí, kteří svou nespravedlností překážejí pravdě. Neboť co se může o Bohu poznat, je pro ně jasné, protože jim to Bůh sám zjevil. Co je totiž u něho neviditelné – jeho věčná moc a jeho věčné bytí - to je možné už od počátku světa poznat světlem rozumu z toho, co stvořil. Proto je nelze omluvit. Ačkoliv Boha poznali, přece ho nectili a neprojevovali mu svou vděčnost. Jejich uvažování nevedlo k ničemu a jejich nemoudrá mysl se zatemnila. Mysleli, že jsou mudrci, a zatím se stali blázny, když zaměnili vznešeného nesmrtelného Boha za pouhé vyobrazení smrtelného člověka, ptáků. čtvernožců a plazů. (Řím 1, 18-23)
