Menu


Z homilie sv. Bernarda

 

Jediné jméno nade všechna jména je Ježíš Nazaretský: „Suchý je každý pokrm duše, který není zvlažen tímto olejem; je jalový, není-li zadělán s touto solí. To, co jsem napsal, nemá pro mě chuť, jestliže tam nebudu číst Ježíš.“ „Když diskutuješ nebo mluvíš, nic nemá pro mě chuť, jestliže v  tom neuslyším zaznít jméno Ježíš“ (Sermones in Cantica Canticorum XV, 6: PL 183,847).

 

 

Ó svatá Matko, tvou duši probodl opravdu meč! ... Krutá bolest tak pronikla tvou duši, že tě právem můžeme nazývat více než mučednicí, protože v tobě účast na umučení Syna silně překročila intenzitu fyzických utrpení mučednictví“  (14: PL 183,437–438)

 

                                                  

Maria je vznešená hvězda vyšlá z Jakuba, její paprsek osvětluje celý vesmír, její záře vysoko svítí na nebi, ba až do podsvětí proniká, ozařuje i zemi, a hřeje více duši než tělo, podporuje ctnosti a ničí neřesti. Ona je ta nejjasnější a nejskvělejší hvězda, zářící ctnostmi a svítící příkladem, a po zásluze byla vyvýšena nad toto velké a rozsáhlé moře.

Každý, kdo víš, že ve vlnobití tohoto světa se spíše zmítáme uprostřed bouří a větrů, než kráčíme po pevné zemi, nespouštěj oči z této zářící hvězdy, nechceš-li, aby tě bouře pohltila.

Opřou-li se do tebe vichry pokušení, narazíš-li na skaliska soužení, k hvězdě se dívej, Marii vzývej!

Jsi-li zmítán vlnami pýchy nebo ctižádosti nebo nactiutrhačstvím nebo žárlivostí, k hvězdě se dívej, Marii vzývej!

Otřásá-li loďkou tvé duše hněv, lakomství nebo svody těla, dívej se na Marii!

Jsi-li poděšený velikostí svých hříchů, zmatený nečistým svědomím, přestrašený hrůzou před soudem a už už tě pohlcuje hlubina zármutku a past zoufalství, mysli na Marii!

V bezpečích, v úzkostech, v pochybnostech na Marii mysli, Marii vzývej!

Stále ji měj na rtech, stále ji měj v srdci. Chceš-li, aby se za tebe přimlouvala buď pamětliv příkladu, který dala svým životem.

Následuješ-li ji, nezbloudíš, prosíš-li ji, neupadneš do zoufalství, myslíš-li na ni, nechybíš, drží-li tě, neklesneš, chrání – li tě, nemusíš se bát, vede-li tě, neunavíš se, je-li k tobě milostivá, dojdeš k cíli.

* * *

Ze života sv. Bernarda