Proti dnešnímu temnu Kristovo světlo - Sestra Kinga od Proměnění
4. 3. 2019
Řeholnice, která prolomí tmu moderního světa Kristovým světlem
Je pro mladého člověka dnes možné, aby plně žil za zdmi kláštera? Bůh skrze tuto třicetiletou ženu našich dnů smazává všechny cesty modernismu, který poukazuje na mnišský život jako na absurditu této doby. Naopak, na mimořádném životě s. Kingy Bůh představuje pozvání, se kterým se obrací na mladé lidi, aby se prázdní a hladoví všeho neřídili podle světa, ale prolomili jeho schémata a následovali Pána. On je jediný, kdo skutečně daruje štěstí, které nepomíjí, radost bez konce, život věčný.
Karmelitka Kinga od Proměnění
Ve svém deníku, který napsala z příkazu představené v závěrečné fázi své těžké nemoci, vypravuje s. Kinga něco málo o svém životě před klausurou, jen to nejpodstatnější. Judit Buki se narodila 1973 v Budapešti v početné, velmi chudé rodině obdařené prostou, ale velmi solidní vírou. Dětství prožila spíše jako normální, nikoliv bez utrpení, jako extrémně citlivá a pociťovala život jako ustavičné břemeno.
Náhodou shlédla film o životě Edith Steinové a zúčastnila se exercicií, které vedl karmelitánský kněz, a to změnilo navždy její život.
Uvědomila jsem si, že Bůh je bytost schopná milovat, že je možné vejít s ním do styku, a to nikoliv abstraktně, ale reálně; pochopila jsem, že drží v rukou můj osud, že mě miluje takovou, jaká jsem, že jeho láska je něžná a mocná, schopná učinit mě šťastnou a zcela naplnit můj život jako nejhoroucnější láska.
Uchvácena touto Boží láskou pocítí náhle v hloubi duše povolání na Karmel. I když nevěděla, jak a proč, je pevně rozhodnuta jít za svým předsevzetím, které objevuje jako reálné:
Jak krásné byly ony měsíce! Pociťovala jsem Ježíšovu důvěrnost, která zintenzivňovala, a pocit, že mu náležím, mi dodával jistoty. Byla to mystika zasnoubení, tak bych definovala v oněch dnech svůj duchovní život. (…) Můj život se radikálně změnil. Často jsem se probouzela naplněná radostí, že je mi nabízena možnost vstoupit do ještě hlubšího vztahu s Bohem. Jestliže předtím byl pro mě život břemenem, nyní jsem v něm nacházela smysl. Jeví se to jako banální, ale všechno se v mně uspořádalo. Smysl mého života? Bůh! Osobní Bůh. Jeho osoba.
Po období očekávání, spíše dlouhém, kdy se doslavily určité zkoušky, ale díky milosti Judit konečně překročila práh Karmelu v Magyarszek v jižním Maďarsku. Cítila jsem se zde ihned jako doma. Nevědomky, trochu jako bláznivá, jako poprvé zamilovaná, i když to jistě nebyl můj obyčej. Ale byla jsem přeplněna štěstím, že jsem zde.
Ještě větší bylo její vzrušení, když obdržela povolení zůstat v klášteře jeden měsíc na zkoušku. Co říci o tomto měsíci?Byla jsem bezmezně šťastná, plná radosti, udělala jsem jistě mnoho hloupostí, které sestry nevidí právě rády. Byly hodné a milé a já jsem byla uchvácena extrémně krásnou komunitou. Ostatně byla jsem ochotná ke všemu,nezáleželo na tom, zda komunita je mladá nebo stará, malá nebo velká, veselá nebo chmurná. Radovala jsem se z každého okamžiku, všechno se mi líbilo a dodávalo mi radosti.
Jednoho krásného dne nastal ten vytoužený okamžik, kdy Judit v doprovodu plačící maminky a bratra vstoupila definitivně do kláštera. Můj život začíná zde. Nejen jako karmelitky: rodím se celou svou bytostí. Od tohoto okamžiku mohu konečně mluvit o věcech nejdůležitějších. (…) Ty jsi mě zavolal, Pane, zde jsem!
KŘESTANÉ, TJ. VŠICHNI BOHU ZASVĚCENÍ
Život s. Kingy nepromlouvá pouze k řeholníkům, naopak světlo, které přináší, se rozlévá na všechny, kteří chtějí jít za Bohem v dnešní temnotě. Z Karmelu ukazuje, jak řeholní život poskytuje výjimečný model pro každého člověka v jakémkoliv povolání. Tedy: svobodu jako poslušnost, modlitbu jako motor k jednání, řeholi jako život založený na liturgii, ustavičné odevzdanosti do vůle Boží... to jsou pochodně, které osvěcují jak život mnichů a mnišek, tak každého křesťana, který chce milovat Boha z celého srdce.
V oné době a v různých letech jsem se zabývala otázkou svobody. Dychtila jsem po pravé vnitřní svobodě a nevěděla jsem, jak jí dosáhnout. Být svobodná od zla a svobodná konat dobro. Pater László mi svěřil návrh, který radikálně změnil můj zorný úhel: není důležité cítit se svobodnou, ale aby Bůh měl svobodu jednat se mnou podle svého zalíbení.
Díky tomuto návrhu se před Kingou otevírá nový svět: Moje pozornost se definitivně odpoutala ode mne a od mých malých konfliktů a obrátila se k Bohu. Ještě radikálnější byl její obrat, když pochopila, že svoboda spočívá v naprosté poslušnosti vůči Bohu v každodenních životních okolnostech. Byly to rozkošné broskve z Pešti, jak ji nalézt s velkou konkrétností a bez úniku.
Bylo to dva nebo tři dny po mém příchodu, servírovali broskve jako dezert a já jsme měla hrozné nutkání zastoupit některou z obsluhujících, protože jsem vždy toužila jako po nejkrásnější funkci sloužit u stolu. Jedla jsem pomalu, takže jsem musela nechat ovoce a vstát. Ale to není to nejdůležitější. Po večeři mě sestra Alžběta (představená) zavolala do malé kuchyňky a vysvětlila mi, jak se už nikdy nemám chovat, jak nemám rozhodovat, co potřebuji nebo nepotřebuji, a mám jíst ovoce jako něco povinného, ať chci nebo nechci. Odpovědnost za to, co je potřebné, mají druzí. Mně nepřísluší, abych dělala samostatná rozhodnutí. V tom okamžiku mi bylo jasné, že už nenáležím sama sobě, a že se musím totálně podrobit poslušnosti se všemi svými nedostatky. Možná, že se nevyjadřuji správně, ale můj vnitřní boj, zda sdílet nebo nesdílet to, co jsem vyslechla, trval celý týden.
Na této cestě totální poslušnosti vůči Svobodě, kterou je Bůh, se Kinga pevně přimkla ke svátostem, modlitbě a řeholi, které provázejí život v klausuře: „Dvě hodiny denně modlitba; rekreace, čas odpočinku a sdílení; společná modlitba : Divinum Officium; Studium. Tráví celý svůj čas ve službě sestrám a komunitě a vůbec se přitom nešetří. Ale především se učí úplné odevzdanosti Bohu a jeho vůli: Je důležité odevzdat se Bohu, který je osoba, se kterou můžeme společně kráčet počínaje Písmem svatým a událostmi mého života jakožto osobním setkáním s Ním. A to stačí. To pokládám za nejdůležitější věc Bez této odevzdanosti by nebylo řeholního života. Je třeba se ustavičně vracet na tuto cestu, protože je snadné přijímat všechno se slovy: „potřebuji to, abych byla šťastná...“ Důvěra, důvěra!
MILOVAT - ZNAMENÁ OBĚTOVAT SVŮJ ŽIVOT
Odevzdat se Bohu ve zvláštním životě této vyvolené duše bude znamenat přijmout bolest a nemoc: první v chorobě imunitního systému s nepříznivou prognózou a pak v rakovině rodidel. Znamená to přijmout předčasný příchod smrti v mladém věku.
Sestra Kinga v čase nemoci
Tak začíná kalvárie v nemocnicích i mimo ně, s těžkými cykly léčebných procesů, které jsou stále více bolestivé. Jednoho dne je už po několikáté hospitalizována: má se podrobit infuzi, která způsobí její několikahodinovou nehybnost na lůžku. Jsou to těžké chvíle. V jednom úryvku vypráví Kinga - v oné samotě, v oné tmě bez konce přišel On! Objal mě svou přítomností a jeho přítomnost přinesla velké světlo. Nic se nedělo, a najednou zde byl Ježíš! Už zde nebyla nemocnice, infuze, personál, jen Ježíš a já. A konečně jsem věděla: On je ten, komu patřím. Je to skutečnost, která se bude opakovat a která se promění v hlubokém vztahu s. Kingy k její bolesti a jejímu Pánu.
Mladá karmelitánka tak až do hloubky dospěje k pochopení, že to není její úkol, její úsilí ani její vůle jít za Pánem, ale pouze Láska Boží, která všechno vykonává: Nebyla jsem to já, kdo vymyslel tuto oběť, ale byla jsem požádána, a já jsem se přičinila, abych tuto žádost přijala. On si mě vyvolil, on mě požádal, abych mu darovala svůj život. (…) Sladký Pán, nevím co udělat, jak bych mohla vyměnit své srdce? Nemohu udělat nic jiného, než obětovat svůj život za komunitu? Nemohu udělat nic jiného, On přijímá můj život za ně, za moje sestry, za jejich spásu, za ty, které budou následovat, za ty kteří v nás důvěřují!
A je to jen tento bod, který se dostaví pro s. Kingu jako poslední. Vystupuje na Kalvárii s Ježíšem, je s Ním přibita na kříž a zůstane tam, až nastane třetí hodina. A tak její oběť života Bohu se stane Bohem, který se nabízí a dovoluje jí proniknout do Jeho hlubokého Tajemství, které ji přetváří v Něho, sestru od Proměnění.
Sv. Terezie z Ávily (od Ježíše)
Constanza Signorelli, Nuova Bussola Quotidiana
