Archimandrita Tichon Ševkunov
Archimandrita Tichon Ševkunov vydal v roce 2011 knihu Nesvatí svatí a jiné příběhy Tato nevšední kniha nevšedního autora, která už dosáhla milionových nákladů, vyšla v Itálii pod titulem Santi di tutti giorni což je možno přeložil Svatí pro každý den.
Na blogu La Scura vyšla recenze italského vydání, která nás kromě informace o knize samotné informuje o pozoruhodném životním příběhu autora i novodobém znovuzrození ruské církve nezasažené morem modernismu a protestantismu. Tichon, původně student kinematografie, je dnes nejen opatem nejpřednějšího moskevského kláštera a pravá ruka moskevského patriarchy, ale média o něm hovoří jako o poradci a zpovědníku Vladimíra Putina.
Je málo takových knih, které dokážou změnit naše pojetí věcí, obohacují náš pohled na život v detailech, barvách a nečekaných souvislostech... Svatí na každý den je jedna z nich.
Se svěžestí a bezprostředností ve stylu „přímého záběru“ – který sluší odborníkovi v kinematografickém umění, jakým je autor – vypráví archimandrita (což je totéž jako náš „opat“) Tichon o svém setkání s Ježíšem Kristem: zájem mladého univerzitního studenta o pravoslavnou identitu (která dokonce i v době ateismu sovětského státu zůstává hluboce identicky ruská), četba utajované Bible, bůhví kde nalezené, konverze, křest, mnišské povolání, objev posledního monastýru, který režim zachoval jako „archeoantropologické zoo“ pro sovětskou nomenklaturu: ony jeskyně v Pskovu.
Sérií příhod, anekdot, mimořádně živých a strhujících dává nám autor poznat onen svět posledních ctihodných starců duchovních otců mnišské ruské tradice), který přežil jen v mystických jeskyních Pskova a který časem sám osobně poznal a byl jím neodolatelně uchvácen, až se stal jeho svědkem.
Svatí vyznavači víry, mniši hrdinného asketismu i obyčejní laici (ve skutečnosti tajně vysvěcení kněží), mučedníci gulagů kanonizovaní ruskou pravoslavnou církví, kněží exorcisté nebo nezbední ztřeštěnci … všechno reálné osoby (prezentované na četných fotografiích), které autor osobně poznal jako mladý novic a které se zapíšou do vědomí čtenáře, jakoby to byli staří známí.
V této přehlídce milých vzpomínek, otec Tichon (nyní slavný archimandrita jednoho z nejstarších a prestižních mnišských monastýrů v Moskvě… jednoho ze stovek řeholních domů nově otevřených a přeplněných mladými povoláními po pádu sovětského režimu), nás zavede takřka nepozorovaně na cestu hledání skrytého Boha, vzdáleného a přece tak docela blízkého (»intimnějšího než jsme sami v sobě«), který ustavičně proniká diskrétně a delikátně do každodenního života malými nebo velkými „náhodami“, což jsou ve skutečnosti pravé a vlastní zázraky...
Pro toho, kdo nevěří, je to nejlepší příležitost položit si otázky odložené příliš dlouho do šuplíku... Pro toho, kdo již žije životem víry, jedná se o pravý a nejvlastnější doušek kyslíku, poryv čerstvého žitého křesťanství, bez přílišných „nadstuktur“ nebo projekcí předem zhotovených schémat, která často riskují, že zanechají po sobě málo nebo nic z prvenství Boha a jeho iniciativy v životním příběhu jednoho každého z nás.
Pro římské katolíky je to (znovu)otevření prozřetelnostní „třetí cesty“, jak vyjít z úžin stejně fatální alternativy mezi katolickým socialismem (protože to už nemá smysl mluvit ani o „sociálním katechismu“) sentimentálně relativistickým, zasvěceným bezvýznamnosti a „jediným náboženstvím člověka“, formálně intelektualistického nostalgického tradicionalismu, který marně čeká od instituce církve to, co je dílem Duch Svatého v duši, která mu nechá otevřené dveře.
Tato kniha nám dopřává nadechnout se povětří křesťanství prvního tisíciletí... oněch putujících irských mnichů, Cluny a sv. Anselma, kdy svatá liturgie byla tajemstvím adorace a nebe sestupujícího na zemi, ve které láska k člověku nebyla humanistickou modloslužbou a modlitba vyznávaná s vírou poskytovala jistotu, že obdrží to, oč žádá, prostě proto, že Bůh je zde.
Inspirovanému autorovi se podařilo spojit v jedné knize snadnou a poutavou četbu, přesvědčivé vyprávění o formaci, přehlídku lidských typů hodných zkušeného psychologa, stěžejní dílo současné hagiografie, reportáž o mlčenlivé rezistenci království lži, kterou by si velký Solženicyn jistě zamiloval.
Kromě toho všeho, kniha Svatí na každý den je silnou historicko - sociologickou kresbou o obrození víry po sedmdesáti letech brutální okupace ze strany režimu totálně cizího ruské identitě - identitě velkého národa, který před tisíci lety vstoupil do dějin přijetím byzantského křesťanství a který má ještě vyslovit podstatnou část dějin církve a světa.
Šťastnou cestu! Columbanus Peregrinus, La scure
Kliknutím na Pskovský klášter můžete shlédnou unikátní video, které natočil otcec Tichon v kláštře, kde byl novicem, hovoří rusky, titulky jsou italské.
