Menu


Svatý apoštol a mučedník Ondřej

 



Svatý  apoštol Ondřej se narodil se v Betsaidě v Galilei. Přivedl k Ježíši svého bratra Petra a patří mu titul „první povolaný“ (Protokletos). Tento titul byl ve východní církvi velmi oceňován. Evangelium sv. Jana nám ho představuje při kázání Jana Křtitele, který upozornil na Mesiáše slovy: „Hle, Beránek Boží!“ Ondřej a jeho přítel Jak se hned připojili k Ježíši. Pozoruhodná je skutečnost, že apoštol Jan zaznamenal dokonce hodinu tohoto povolání ( čtyři hodiny odpoledne). Pak oznámil svému bratru, že objevili Mesiáše, a zavedl ho k němu.

Oba bratři se pak vrátili ke svému rybářskému povolání v Kafarnaum. Ježíš šel záhy kolem a povolal je k následování. Všechno opustili a šli za ním (Mt 4,18-20). Během staletí vzniklo kolem jeho osoby mnoho legend a tradic.

O jeho životě po Nanebevstoupení existují četné zmínky z patristické doby. Působil jako hlasatel evangelia ve Skýtii mezi Dunajem a Donem, v Pontu, v Kapadokii, Bithýnii a Acháji v dnešním Řecku. Byl zvolen biskupem v Patrasu . Podle Římského martyrologia byl v Patrasu uvězněn a krutě bičován. Jeho učedníci ho mohli snadno v vysvobodit, ale on je žádal, aby zde mohl podstoupit mučednickou smrt. Místodržící Egea ho vyzýval bezbožnou a rouhavou řečí a nabízel mu záchranu za oběť přinesenou bohům. Ondřej mu odvětil: »Znám jen jednoho všemohoucího a pravého Boha, jemuž přináším oběť každý den, už nikoliv krev býků a kozlů, ale neposkvrněného Beránka na oltáři a všechen lid má účast na plnosti jeho života«.

Když Ondřeje vedli ke kříži a on ho spatřil, již z dálky volal: »Ó, dobrý kříži, který jsi mi předal slávu údů mého Pána, kříži dlouho vytoužený, horoucně milovaný, upřímně hledaný a konečně připravený, vezmi mě od lidí a vrať mě mému Pánu, aby mě přijal Ten, který mě skrze tebe vykoupil . Byl ukřižován na kříži v podobě písmene X. Nebyl přibit, ale připoután a jeho agonie byla velmi dlouhá. Po dva dny pokračoval s kříže ve svém kázání o víře v Ježíše Krista a přešel pak k Tomu, kterého si přál napodobit ve smrti.

Jeho tělo dal Konstantin přenést do Konstantinopole v touze mít ve svém městě relikvie apoštola, chtěl tak soutěžit s Římem a označil Ondřeje za prvního biskupa Byzance. Ve XIII. století byly ostatky přemístěny do Amalfi a jeho hlava bych přechovávána v Římě, dokud ji Pavel VI. nedaroval aténskému patriarchovi jako projev dobré vůle.

Kult sv. Ondřeje se z Východu rozšířil i na Západ za doprovodu mnoha legend o jeho umučení. U tohoto světce bylo oceňováno, že byl první, kdo velkodušně následoval Pána. Četné jeho chrámy jsou především ve Francii. Pod jeho prapory bojoval Gottfried z Bujonu. Burgundský rod se postavil pod ochranu sv. Ondřeje a ondřejský kříž vstoupil do jeho znaku. Dodnes je součástí skotské a britské vlajky.

Pramen: Santi e Beati - Luca Roveda