Zasvěcení Paříže nejsvětějším Srdcím
V sobotu 15. srpna o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie zasvětil pařížský arcibiskup Mons. Michael Aupetit v bazilice na Montmartru hlavní francouzské město Srdcím Ježíše a Marie.
»Tento den, kdy slavíme Nanebevzetí jeho Svaté Matky, chceme se zasvětit těmto Svatým Srdcím, ze kterých vzešla Boží Láska, spojeni s bolestným Srdcem Matky, blahoslavené Panny Marie. Zasvěcujeme v důvěře spojeným Srdcím svůj život, své rodiny živé i zemřelé našeho města Paříže«.
V modlitbě arcibiskup dále prohlásil:
»V tomto čase epidemie a nejistoty, která ohrožuje ty nejizolovanější a nejzranitelnější, v tomto čase boje o úctu k životu a o důstojnost rodiny prosíme o odvahu k víře a o sílu k lásce k bližním«.
Arcibiskup se obrátil na Ježíše a Marii a prosil, aby podali světu »svědectví o své lásce vítězící nad zlem«.
Svou modlitbu pak zakončil těmito slovy:
»Skrze milost Nanebevzetí spojil jsi, Pane, svou Matku s vítězstvím zmrtvýchvstání a oslavil jsi její tělo a duši jako znamení naší budoucí slávy, která v nás září již dnes. Požehnej nás na přímluvu Neposkvrněné Panny a Matky Boží Panny Marie, vzdal od nás hřích a zlo, rozjasni v nás radost Božích dětí ke slávě a chvále našeho Otce.«
Ve svém promluvě před zasvěcením připomněl pařížský arcibiskup utrpení Matky Boží, když viděla smrt svého Syna na Kříži:
»Maria byla u paty Kříže. Viděla, jak z jeho boku vytéká krev a voda. Její Srdce pronikl bolestný meč. Jen si představme matku, která vidí své dítě umírat za strašných bolestí. Která matka by to vydržela a nezhroutila se? Maria však ví, že její Syn je Syn Boží. Jaká je to bolest vidět, jakým způsobem zacházejí a pohrdají tím, který na sebe bere všechno pohrdání, které mu projevovali lidé od počátku až do dnešních dnů vždy, když si hrají na Boha a zahrávají si s životem a smrtí«.
V těchto dnech, kdy si lidé myslí, že mohou ničit lidské zárodky, dělat s nimi riskantní experimenty a manipulace, je dobré a důležité připomenout, že náš život, naše povolání k životu začíná v lůně naší matky a nepatří žádnému jinému člověku a už vůbec ne tomu, který se ho chce zmocnit.
Jako iritující působila na Montmartru povinnost nosit ochranné masky, ačkoli ty proti viru vůbec nechrání a jsou tedy stejně zbytečné jako absurdní. Ochranné masky slouží jen k tomu, jak lidem vsugerovat stav ohrožení. Zatím nebyl uveden případ, který by začal či souvisel s katolickým kultem.
K této státně inscenované a církevně převzaté výrobě strachu musíme zaujmout správný kritický postoj.