Fatima a Civitavecchia - jsme v centru Třetího tajemství
Apostaze uvnitř církve je nejzávažnější a nejvíce šokující skutečností, o které hovoří mariánská zjevení 20. století. Kardinál Ciappi, který četl Třetí fatimské tajemství, potvrdil: Svatá Panna specifikovala, že toto odpadlictví vzejde od vrcholu církve. »Jsme řízeni masonerií, protože mnoho politiků a různí biskupové a kardinálové se jí zasvětili.« V Civitavecchia bylo oznámeno »varování pro Itálii«. Zde se záležitosti sbíhají.
Zákaz mší svatých s lidem může být »praktickou apostazí«: »Jestliže Maria doporučuje každodenní svaté přijímání, a ty to popíráš, jedná se evidentně o střet mezi Marií a Satanem, který skončí triumfem Neposkvrněného Srdce Panny Marie. (Film)
Apostaze počínající na vrcholu církve, pronásledování církve nejen ze strany světa, ale přímo zevnitř církve znamená, že konkrétně vstoupila do dějin realizace Třetího tajemství: stojíme na vrcholu střetu mezi Marií a Satanem.
Kapucínský teolog Flavio Ubodi napsal na základě Fatimy a Civitavecchia knihu o době, kterou prožíváme: „Civitavecchia. 25 anni con Maria” (Ares, 2020). Pater Ubodi byl místopředsedou diecézní teologické komise, která se v polovině devadesátých let vyslovila ve prospěch nadpřirozeného charakteru zjevení Madony v Civitavecchia. Souvisí to s poselstvími rodině Gregori, která byla církevně uznána (viz). V těchto poselstvích se výslovně mluví o vazbě mezi Fatimou a Civitavecchia v diecézi, která je u bran Říma a kde Svatá Panna doplnila to, co zjevila svatým pasáčkům. Autor k tomu poskytl tento rozhovor:
13. května 2010 u příležitosti 10. výročí blahořečení Haycinty a Františka Benediktem XVI. řekl: »Bylo by omylem myslet si, že prorocké poslání Fatimy je skončeno«. Jaké je toto poslání?
Především je třeba říct, že tato věta Benedikta XVI. ve skutečnosti znamená, že je výmyslem to, co řekl kardinál Bertone o ukončeném prorockém poselství z Fatimy. Pokud jde o proroctví, je obtížné říct, o co se přesně jedná. Můžeme však říct s určitou jistotou, že se jedná o odpadlictví uvnitř církve, o kterém hovoří také Civitavecchia, a to je věc závažná a šokující. Kardinálové Oddi a Ciappi prohlásili, že Maria oznámila nadcházející odpadlictví uvnitř církve. Ciappi, který četl Třetí tajemství, upřesnil, že toto odpadlictví vzejde od vrcholu církve. To je podle mého soudu veliké proroctví. Jestliže apostaze začne od vrcholu, je jasné, že kdo se postaví proti směrnicím z vrcholu, bude automaticky pronásledován, a to je pronásledování, které se připojuje k pronásledování církve přicházející od světa.
Ve Fatimě Maria žádala spolu se smírným svatým přijímáním o prvních sobotách také zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci, aby nedošlo k druhé světové válce. Nebyla však včas vyslyšena. V Civitavecchia před 25 lety žádala o zasvěcení Itálie. Proč?
Nejen Itálie, ale také světa. Pokud jde o Itálii, řekla: »Vaše vlast je ve velikém nebezpečí«. Nespecifikovala, o jaké nebezpečí se jedná, zda fyzické, mravní, duchovní, sociální, či přírodní katastrofy. Itálie zcela jistě prochází velkými zvraty, ztrátou křesťanských hodnot. Itálie je podle mne odpadlice, protože postoj jejích vládnoucích činitelů je v souladu s odpadlictvím uvnitř církve, je zdrojem restrikcí v posluhování svátostmi a omezování kultu. Mám dojem, že Covid-19 je příležitostí pro provedení generální zkoušky.
Domníváte se, že církev se zříká své svobody?
Ano, vyvolává to dojem, že se tak děje se souhlasem masonerie na vrcholu církve. Jsme řízeni masonerií, protože mnoho politiků a různí biskupové a kardinálové se jí zasvětili a řídí se poslušností k masonerii. Proto je-li zde nějaká moc, která řídí, dává směrnice, zbloudilá hierarchie ji musí poslouchat. A protože hierarchie má moc, může ukládat podmínky pro život věřících.
Fatima i Civitavecchia mají ve svém centru Eucharistii. Madona hovořila v Civitavecchia o každodenním svatém přijímání z důvodu posvěcování života. Ale v rozporu s tím již téměř tři měsíce jsou věřící beze mše svaté a 18. května má začít liturgie s těžkými podmínkami. Jak si vysvětlit tuto situaci v omezování Eucharistie?
Je to útok na samo srdce křesťanství. Středem všeho je Ježíš Kristus, kterého nacházíme v Eucharistii. Chceme-li mít život, musíme přijímat Eucharistii. Jestliže eliminujeme Eucharistii z církve, ze života věřících, znamená to strašné duchovní omezení. Zbavovat věřící Eucharistie je velká satanská akce. To je ve slovech svaté Panny obsaženo: Jestliže doporučuje přijímání každý den, a ty to popíráš, evidentně se jedná o střet mezi Marií a Satanem, mezi srdcem křesťanství, kterým je Ježíš Kristus, a nepřátelskými mocnostmi, které chtějí lidi od něho vzdálit. Jsem přesvědčen, že se nacházíme uvnitř Třetího tajemství, které se zde uskutečňuje.
Když biskupové a celé národy, počínaje Itálií, ruší mše, je to něco, co se za dva tisíce let církve ještě nedělo.
To je aspekt generálního odpadlictví, tedy praktické apostaze. Ale tu předchází odpadlictví naukové, tzn. popírání základů křesťanství jako Božího zjevení, popírání Božího Slova, které platí po všechen čas a pro všechna místa, a popírání Tradic, dogmat a pravd obsažených v Krédu. Dochází až k popírání božství Ježíše Krista, který je redukován na prostého člověka. A tak se popírá reálná přítomnost Ježíše v Eucharistii, důležitost svátostí atd. To v rovině naukové. Pak jde o odpadlictví praktické: upouštění od náboženské praxe.
Co říkáte na podávání Ježíše v rukavicích?
Podle mne je to profanace, která se blíží k svatokrádeži. Podávat Eucharistii v rukavici znamená ztrátu úcty k Ježíši Kristu přítomnému v Eucharistii i k věřícímu, který přijímá. Je zde i problém s úlomky, o kterých nevíme, kde skončí.
Vraťme se k Fatimě a Civitavecchia.
Je zde těsná souvislost mezi Fatimou a Civitavecchia. Fatima na začátku století a Civitavecchia na jeho konci. Fatima mluví o tom, co přijde, a Civitavecchia je vstup do událostí ohlášených ve Fatimě. Když Madona hovoří v Civitavecchia o Satanovi, který vrhá svět do temnot, upozorňuje: Připravte se a žijte tak, jak jsem zjevila pasáčkům ve Fatimě. Vstoupili jsme od oněch časů.
Co je zde společného?
Naléhavá výzva k obrácení. Zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Jak ve Fatimě, tak v Civitavecchia se mluví o zasvěcení, nikoliv o svěření. V tom je velký rozdíl. Svěření je povrchní, zasvěcení se týká bezvýhradného odevzdání celé osobnosti, rodiny, církve, národa: Jsem celý tvůj, odevzdávám ti celé své bytí, podrobuji se ti, abys mě mohla odevzdat Otci. Dalším společným bodem je modlitba růžence jako zbraň, která poráží Satana, tedy oddálení všeho nebezpečí pro duši a nejen pro ni.
Například?
V Civitavecchia je evidentně řečeno, že Satan chce zničit svět. Ale především je zde řeč o rodině, o zničení rodiny, tedy základní buňky společnosti. Ve Fatimě se mluví především o církvi, v Civitavecchia o rodině. To jsou nejdůležitější body mariánských zjevení: modlitba, pokání a obrácení.
Není tu vazba mezi viděním pekla ve Fatimě a slzami v Civitavecchia?
Slzy v Civitavecchia jsou dokladem bolesti Panny Marie, která pláče krev prolitou na kříži za mnohé. Vidění pekla ve Fatimě připomíná, že i přes prolitou krev Ježíše Krista mnoho lidí končí ve věčné záhubě. Madona pláče Kristovu krev, protože tak mnoho duší odmítá Boží lásku a milosrdenství.
Ermes Dovico - La Nuova Bussola Quotidiana
